Dlúhé grefty

Dlúhé grefty - definice rodinného vinařství. V dnešní době již etablované a populární moravské vinařství. Ale jak to celé začalo? 

Není tak složité dohledat první kontakt. Ten se alespoň podle mé emailové schránky odehrál 6.12. 2016, kdy jsem Jarovi psal, že bych měl zájem o nákup vína a odepsal mi toto:

Dobrý den,

Dne 6. prosince 2016 18:38

28.12. 2016 mi dopravce doručoval krabici se vzorky. Samozřejmě jsme to ještě ten den ochutnali (tzn. celé vypili). Vína byla skvělá. A navíc se vinař honosil tím, že pracuje bez síry - cože? V Mutěnicích? Obci jejíž vinařská tradice notně utrpěla velkodovozy a pančováním vína? To se muselo hned prozkoumat. Myslím, že jsme na cestu vyrazili již 2.1. 2017, protože tohle nám nemohlo uniknout. Společně s Martinem Levým, toho času sommeliérem La Degustation jsme vyrazili zjistit oč běží. 

Uvítání bylo vskutku vřelé. Do té doby jsem nebyl zvyklý pobývat ve vinařově obýváku a jíst s jeho dětmi. Byla z toho cítit rodinná atmosféra, upřímnost a pokora. Vína, která jsme chutnali ze sudu byla skvělá. Krásné byly i vinohrady a vinařova žena. Jak by řekl jeden z klanu Osičků - Značka ideál. 

Ale Jara nebyl šťastný - o jeho vína nikdo nemá zájem a ve vesnici nad nimi lidé ohrnují nos. My už  ale s Martinem věděli, že to nebude trvat dlouho. Stačí Jarova vína představit v zahraničí a Jara nebude mít co prodávat. 

Prvním krokem byly etikety a jsem moc rád, že byl Jara a Pavlína byli nakloněni spolupráci s Richardem Fišerem - kreslířem původem z Tábora. Vznikli originální, Pavlínou inspirované portréty s folkorními motivy, protože folklor je nejen v Mutěnich, ale hlavně u Tesaříků krasně živoucí. Email pomáha s tímto datem. První skicy přišly již 11.1. 2017 a vypadaly takto: 

Ještě před půlnocí 11. 1. 2017 přišel tento návrh a bylo rozhodnuto. Kluci si plácli a etikety už pak měly svůj vlastní život.

Názvy již byly vymyšlené a latinský název Alba Mixtura se rozvijel dále - Alba Rosales - Tramín přece voní po růžích, Alba Tilia - Rýňák a jeho lipovinka atd.

První veřejné představení se odehrálo na Bottled Alive v Táboře. Jara přijel se sestrou a to byla jeho záchrana. Jara je plachý člověk a těch několik skleniček na kuraž udělalo své. Jak ale dobové fotografie vypovídají, vedl si výborně. Na této fotografii nálévá nedávno čerstvě zvolenému poslanci Pavlovi Klímovi:) Jak, ale Jara říká, neměl největší stach z lidí, ale bál se, co na to řeknou vinaři, kteří už jsou na scéně o poznání déle. Asi se jim to líbilo, protože nejen, že Jara vstoupil do sdružení Moravia Magna, ale v současnosti je i jeho předsedou.

Na Bottled Alive započala i Jarova mezinárodní cesta. Nemohl totiž uniknout očím skvělé kanadské distrubuce Davida Warda a ta ho také se spoluprácí oslovila a proces prvního vývozu mohl začít.

Na pořadu dne byla Praha. Prošli jsem pár míst. Jako první zájemce se projevil Vinograf a v té době ještě fungující Coffee Lounge. To se píše v emailu z 25.3. 2017. 

A pak byla Kanada!

A nebylo to bez problémů. Při cestě do francouzského přístavu se dvě palety vína ztratily. Což bylo vskutku pikatní, protože 1000 lahví jen tak ztratit nejde. Naštěstí se vše vyřešilo a v létě 2017 už byla vína v Kanadě. 

Postupně začal být Jara v hledáčku i dalších distribucí z Německa, Japonska a hlavně z New Yorku, kde se brzy etabloval.

Největší událost mi ovšem hlásil Jara na konci roku 2017 - místní přišli koštnout!:)